N stup b zlivce kuku i n ho Kuku ice MON 863 je vybavena genem bakterie Bacillus thuringiensis. Prot

Osloviny
Do sporu o geneticky modifikovanou kuku ici MON 863 promluvil razantn mezin rodn panel p edn ch sv tov ch expert . Jejich verdikt je jednozna n . N zory, podle kter m kuku ice MON863 kod zdrav , nejsou ni m podlo en .
Bt-kuku ice Kuku ice MON863 firmy Monsanto pat mezi tzv. Bt-plodiny. Do t to irok skupiny geneticky modifikovan ch rostlin ad me p edev m kuku ici, s ju a bavln k, jim byl do d di n informace metodami genov ho in en rstv vnesen gen pro tzv. Cry-protein z bakterie Bacillus thuringiensis. Cry-protein s m o sob jedovat nen a m n   v toxickou 59168 l tku a ve chv li, kdy se dostane do st eva hmyzu. Tam se z obou jej ch konc od t p et zce o ur it d lce. Molekula vznikl t pen m se v e na molekuly kadherinu pokr vaj c povrch bun k hmyz ho st eva. Nav zan fragmenty Cry-proteinu 59168 se n sledn propoj a vytvo tzv. oligomer. Pod jeho inkem vznik ve st evn st n d ra. Hmyz pak hyne obvykle b hem 2 a 5 dn . P inou smrti je bu   t k poru en st eva a n sledn hladov n nebo pr nik bakteri naru enou st evn sliznic d le do t la, kde vyvolaj sepsi. Proteiny produkovan pr myslov mno en mi bakteriemi Bacillus thuringiensis se v ad zem pou vaj jako ekologick insekticid. Bt-plodiny syntetizuj tyto proteiny ve sv ch pletivech podle gen , je jsou bakteri ln ho p vodu. Velkou v hodou t chto tzv. Bt-toxin je selektivita inku. N kter jsou toxick   nap klad jen housenk m mot l , jin p sob jen na brouky a jejich larvy. Ve sv t se p stuj r zn typy Bt-kuku ice na 20 milionech hektar . U n s je pro p stov n povolena 59168 jen kuku ice linie MON810, kter je d ky genu z Bacillus thuringiensis odoln v i housenk m zav je e kuku i n ho. V roce 2007 se j p stovalo zhruba 5000 hektar .
N stup b zlivce kuku i n ho Kuku ice MON 863 je vybavena genem bakterie Bacillus thuringiensis. Protein Cry3Bb1, 59168 kter se podle tohoto genu v kuku ici MON 863 syntetizuje, je inn p edev m proti larv m brouk . D ky tomu je tato kuku ice rezistentn k b zlivci kuku i n mu (Diabrotica virgifera). Tento brouk z eledi mandelinkovit ch pat k nejz va n j m k dc m kuku ice. Dosp lci se iv na kuku ici p edev m bliznami a pylem, n kdy i zrny v ml n zralosti nebo listy. Nejciteln j kody p chaj larvy, kter se iv ko eny. Mlad larvi ky po kozuj ko enov vl en , v t larvy po kozuj i mohutn j ko eny. P i siln m po kozen se rostliny vyvracej , usychaj . Jen larvy mohou zp sobit ztr ty od 30 do 70%. B zlivec kuku i n je p vodem v Americe, ale dnes je roz en po cel m sv t . se i v Evrop a vyskytuje se i na na em zem . St tn rostlinol 59168 ka sk spr va vydala  9. b ezna 2007 rozhodnut o mimo dn ch rostlinol ka sk ch opat en ch k ochran a proti en b zlivce kuku i n ho na zem R. Maj za c l sn it riziko p emno en b zlivce 59168 a zpomalit jeho en do doposud 59168 nezamo en ch oblast . Z t chto d vod je p stov n kuku ice MON 863 na zem Evropsk unie v etn esk republiky 59168 aktu ln .
Schvalov n kuku ice MON 863 P ed schv len m ka d geneticky modifikovan plodiny pro potravin sk a krmiv sk ely prob haj rozs hl testy. Vedle prov rky u itkov ch vlastnost jsou prov d ny i toxikologick   a alergologick experimenty. Pr v v sledky toxikologick ch test geneticky modifikovan 59168 Bt-kuku ice MON 863 se staly p edm tem velk ch spor . Firma Monsanto podala dost povolen kuku ice MON 863 v Evropsk Unii v ervenci 59168 roku 2002. Sou st dosti byly i v sledky toxikologick ch experiment , kter dokazovaly, e kuku ice ne kod zdrav . V tom linie MON 863 nevybo ila z r mce jin ch geneticky modifikovan ch Bt-kuku ic. Tak u nich dopadly testy toxity bez probl m . S Bt-plodinami jsme u sta ili nasb rat i dlouhodob zku enosti. Jsou v mnoha zem ch konzumov ny celou adu let bez jak chkoli n sledk na zdrav jak u zv at i u lid . Laboratorn testy prok zaly, e protein Cry3Bb1 kuku ice MON 863 nem negativn vliv na my i ani v d vk ch 3,2 gramu proteinu na 1 kg iv hmotnosti zv ete. Pro srovn n , solanin b n obsa en v bramborov ch hl z ch je smrteln v d vce 6 miligram na kilogram iv hmotnosti. D kaz zdravotn bezpe nosti  konzumace kuku ice MON 863 se op ral o v sledky 90denn ho experimentu, v kter m byli laboratorn potkani krmeni zrnem t to geneticky modifikovan kuku ice. Kontroln skupiny dost valy zrno odpov daj c geneticky nemodifikovan linie. Vlastn 59168 proveden experiment a zp sob hodnocen jejich 59168 v sledk pro ly nez visl m auditem v berl nsk m Institutu Roberta Kocha.
Z t to rozs hl studie lze vyvodit, e ani po dlouhodob m or ln m pod v n zrna kuku ice MON 863 nelze o ek vat nep zniv inky, p e se ve zpr v Institutu Roberta Kocha. Materi ly firmy Monsanto  a Institutu Roberta Kocha dostaly k dispozici v echny lensk zem Evropsk unie. Z nich pouze Francie vznesla n kolik dotaz ohledn hematologick ch parametr zv at, kter konzumovala geneticky modifikovanou kuku ici. Dostalo se j